Internet na Kubě

Jak v dnešní době vypadá připojení k internetu na Kubě pro turisty

V březnu jsem byl na Kubě (Havana, Varadero a Trinidad) – cestopisů na téma Kuba se dá určitě najít jinde nesčetně, ale připojení k internetu si zaslouží zmínku na blog.

Roaming či místní SIMka? Zapomeňte

Roamovat mimo EU, ještě navíc za oceánem, by asi zkoušel jen dobrodruh – pro zajímavost, cena by byla 360 Kč za 1 MB. Tuto informaci mám z webu T-Mobilu, do vítací SMSky to raději diskrétně nenapíše a poradí vám povolit data a roaming, abyste to zjistili až s tím, co mobil začne na pozadí stahovat spoustu dalších dat. Na obhajobu Tčka, od Cubacellu bych ale rozumnější ceny nečekal.

T-Mobile Welcome SMS

Po místní SIMce jsem kvůli 10 dnům netoužil, nepotřeboval jsem být online trvale, ale jen na pár minut každý den kvůli WhatsAppu a mailu. Už takhle člověk vystál ve frontách spoustu času na mnohem důležitější věci (třeba něco k jídlu), takže nedokážu říct, jestli by bylo nebo nebylo možné si ji pořídit a kolik by SIMka stála. Mimochodem jediná věc, na kterou se fronta nestála, byl rum – toho měli dost i v železářství.

Wifi

Takže jasné, určitě tam bude nějaká free otevřená wifina, která se mě ujme (nějaká kavárna nebo špatně nastavená domácnost) – úplně nejbezpečnější nápad to není, ale tak všude je TLS atd., to půjde… – tak to ani náhodou.

Když už vůbec nějakou wifi mobil ukázal, tak zaheslovanou, moc ale ani takových nebylo.

K internetu se dá totiž (alespoň pro turistu) připojit jen přes wifi od místního telekomu – ETECSA. Za internet se platí 1 CUC (= 1 euro) za 1 hodinu. Ve skupince více lidí je dobré mít Androida, který umí zhotspotovat i wifi připojení – to pro vás iPhone neudělá a bude platit každý sám. A sympatická věc – připojení můžete přerušit a zbylé minuty si nechat na jindy. Buď tak, že si necháte v jedné záložce otevřené okno ETECSY, které má na sobě tlačítko Odhlásit, a nebo tím, že vypnete wifinu – pak to ale nemusí být úplně spolehlivé. Po zadání daného čísla kuponu se ukáže, kolik minut na něm zbývá.

Už vůbec placení internetu za čas mi připomnělo doby modemu a návyků jako pootevírat co nejvíc článku do dalších tabů, abych si je pak přečetl offline.

Co je nutné uznat – to připojení nebylo špatné. Řekl bych, že tak 1 megabit za sekundu minimálně to šlo, takže všechny normální věci (WhatsApp i s obrázky, Instagram…) šly tak nějak v reálném čase a to stačí.

Co je ale neuvěřitelné… platí se stíracími kupony, něco jako u nás dobíjecí kredit pro předplacené karty. Ne, že by to nebyl funkční způsob, ale díky tomu zvládnou Kubánci z připojení k internetu udělat nedostatkové zboží z toho úplně nejnesmyslnějšího důvodu.

Tudíž, když jsme zjistili, kde v Havaně ty zázračné kupony na internet prodávají (v hotelu poblíž Kapitolu), na recepci nám potvrdili, že to jako ano, že kupony prodávají, ale „dneska ještě nepřijel autobus, který kupony vozí, zkuste to za 20 minut“ (napotřetí vyšlo). Podruhé, když jsme chtěli přikoupit trochu kuponů v oficiálním ETECSA obchodu ve Varaderu, tak po 40minutové frontě jsem paní za přepážkou upřímně pobavil tím, že jsem jich chtěl 10, když je přeci limit 3 na osobu. Kromě toho prodání těch 3 kuponů trvalo asi 5 minut (u každého člověka ve frontě), snad evidovala jejich čísla do nějaké knihy nebo tak něco (samozřejmě „ID required“).

V Trinidadu pak stáli na ulicích „překupníci“, prodávali kupóny se svoji přirážkou (2 CUC za 1 hodinu nebo 5 CUC za 3h).

Pokrytí

Pokrytí je samozřejmě minimální, například v Havaně jsme věděli o dvou místech, kde šlo wifi najít, v Trinidadu také tak – dalo se to poznat snadno, i kolem jedenácté večer tam byly desítky lidí koukajících do mobilů či dokonce s notebooky.

Wifi plácek v Havaně
Wifi plácek v Havaně
Wifi plácek v Havaně
Wifi plácek v Havaně
Wifi plácek v Trinidadu

„Walled gardens“ a free wifi

Tento částečně neutěšený stav internetu vede ke vzniku zajímavých „walled gardens“, kdy třeba divadlo má webovou prezentaci, ale jen ve své vnitřní síti: plakát vám řekne, ať se připojíte na jejich wifi a po otevření vnitřní IP adresy se podíváte na jejich program – s internetem to moc společného nemá, ale asi to trochu funguje.

Omezený "web" jen v místní wifi
Omezený „web“ jen v místní wifi

I když jsem psal, ať na veřejnou free wifi zapomenete, potkal jsem dvě výjimky – restauraci, která inzerovala free wifi a měla na to dokonce i samolepku jako potvrzení od TripAdvisoru. Měli wifi, která byla jejich, ale byla nějak napojená na řešení od ETECSA, takže to fungovalo to tak, že když jste přišli, obsluha seškrábala jeden wifi kupon a pak doufala, že se jim to vrátí na spropitném – samozřejmě jsem jim přispěl :). Když kupon skončil, hodila i jejich wifi landing page „zadejte kupon“. Druhé, to samé, bylo v jednom domě s pokoji na ubytování (casa particular), kde byla wifi pro hosty, ale opět na ETECSA kupony- když někdo připojil, měli internet všichni, dokud ho neodpojil.

Mimochodem podle traceroute je Kuba do světa připojená skrze Miami, byť nedávný článek na Živě uvádí jen Venezuelu – možností je asi více. A taky hned druhá adresa vrátila v prohlížeči kompletní nijak neheslovanou administraci MikroTiku s plnými právy.

Omezení webů

Netuším, zda jde o embargo, každopádně Google vám nabídne jen vyhledávání a fungující Gmail v aplikaci, ale u většiny jiných služeb vrátí jen 403 – s tím se žít dá. Když vám ale Booking na dovolené naplánované stylem „na 2 dny máme ubytování a pak se uvidí“ web vrátí, že na Kubě samozřejmě rezervovat umí, ale ne z Kuby, tak to je taková zábavná čára přes rozpočet.

Závěrem

Je super, že se dá na Kubě k internetu připojit relativně levně a funguje – jestli trvalá dostupnost internetu na dovolené pro vás není priorita, ale přeci jen na úplné odpojení to nevidíte, tak se to vyřešit dá. A navíc je to pěkná připomínka toho, jak se máme dobře a máme LTE v každé vesnici.

Dál pár internetu se netýkajících fotek z Kuby – přeci jen místo je to krásné a i na živo stejně barevné, jako v průvodcích. Jen kolem vás nesmí projet místní autobus, to je pak na to jít se vysprchovat.

Blog restart

Svůj původní blog na adrese blog.elfineer.cz jsem měl od září 2006 a pocházel z doby před Facebookem i Twitterem, kdy ta největší pocta, co vás mohla potkat, bylo zařazení do Weblogy.cz.

Blog samozřejmě, jak už to tak bývá, uvadal, poslední zajímavější článek jsem napsal v březnu 2016, když jsem byl na natáčení Last Week Tonight Johna Olivera a od té doby blog nějak rezne – Instagramový plugin se rozsypal a ukazuje úplně cizí reklamní fotky, Twitter se nějak nenačítá, komentáře jsou zaplavovány spamem (čehož bych si měl vážit, protože spammeři museli své boty upravit na míru, protože blog běží na vlastnoručně napsaném CMS), Flickr plugin by fungoval, ale pro fotky už ho nepoužívám kvůli jejich novému cenovému modelu atd.

Původní blog

Sice neplánuji blogovat nějak pravidelně typu každé pondělí, občas to ale chce místo, kam se dá odložit delší text a Posterous to nedalo už před nějakou chvílí.

Ty nejhodnotnější články překopíruji a na původní doméně nastavím přesměrování, zbytek už dnes nemá hodnotu ani historickou (například jeden z nejoblíbenějších článků byl o vylomeném tlačítku na klávesnici mého prvního notebooku značky Asus a prakticky všechny tlačítka, co mi zbyly ze staré klávesnice, jsem rozposílal).

Takže vítejte na blogu 2.0.

Na natáčení Last Week Tonight

Show Johna Olivera na HBO

Na konci newyorské části našeho výletu po USA se nám podařilo zúčastnit se natáčení na HBO vysílaného pořadu The Last Week Tonight (v ČR běží s asi několikadenním zpožděním na české HBO jako John Oliver: Co týden dal a vzal).

Získání lístků

Zní to jako, že jsme měli štěstí a šli zrovna kolem – šlo ale o dřívější přípravu. Nejprve bylo nutné na webu lastweekticket­s.com vyčíhat termíny vysílání a pak mít štěstí a ve správnou chvíli mačkat F5, dokud se neotevře formulář na přihlášení na konkrétní termín. Následně rychle vyplnit a čekat, co se stane – stejně jako boj s IS fakulty před zkouškovým.

Ani úspěšné odeslání formuláře ještě nic neznamenalo, vrátil se e-mail „jestli se do 21. neozveme, máte asi smůlu“. Až včera ráno (27.) nakonec přišel e-mail, že se uvolnila místa a ať rychle potvrdíme.

Natáčení

Příchod byl nutný do 5:30 (vše PM samozřejmě), následovala zběžná bezpečnostní prohlídka (rám a nakouknutí do batohu), pak asi dvě hodiny čekání (prý než se něco přepíše po generálce). Asi v 7 pustili obecenstvo (kolem 100 lidí) do studia, kolem 7:30 přišel rozehřívač a následně sám John Oliver, nechal si položit 5 otázek od publika a kolem 8 se začalo točit a prakticky po půl hodině skončilo. A pořad běží v 11 večer.

Nikde se nic neopakovalo, nestříhalo, kromě jedné výjimky, kdy oznámili technickou chybu a bylo nutné se vrátit asi o minutu zpátky – to jen, že v tomto pořadu se určitě netočí jedna věta víckrát a pak nevybírá nejlepší.

Byť se štáb tvářil, že je naprosto zakázané mít zaplý telefon („no airplane mode, turned off!“), nakonec to nebylo tak hrozné – po natáčení bylo možné si vyfotit studio (a dnešní vtípek), jen chtěli, ať nikdo nepoužívá sociální média do odvysílání pořadu. Sice svůj blog nepovažuji za nějaké významné médium, pro jistotu jsem s publikací článku počkal do 11:30 místního času, ať náhodou web donaldjdrumpf.com a hashtag #MakeDonaldDrumpfAgain neprozradím já.

Finální pořad